Musíte znát svou pracovní smlouvu. To je naprostý základ. Kromě toho, že vám šéf řekne, že končíte, musíte výpověď taky dostat na papíře s jasně uvedeným důvodem dle zákoníku práce, proč musíte odejít. Výpověď, která není písemná nebo v ní není uveden zákonný důvod ukončení pracovního poměru, je neplatná. URČITĚ NEODEJDU S PRÁZDNOU Zákoník práce stanovuje minimální výši odstupného pro určité typy ukončení pracovního poměru zaměstnavatelem. Zároveň ale nebrání ani tomu, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) dohodli vyšší odstupné, nebo dokonce ho stanovili i z jiného než zákonného důvodu. KDY MÁTE NÁROK NA ODSTUPNÉ? • zaměstnavatel nebo jeho část se ruší • zaměstnavatel nebo jeho část se přemisťuje • zaměstnanec se stane nadbytečným (tzn. organizační důvody) • zaměstnanec podle lékařského posudku nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce) KOLIK DOSTANU? V prvních třech výše uvedených důvodech platí, že následující. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného měsíčního výdělku. U pracovního poměru, který trval jeden až dva roky, náleží zaměstnanci dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku, a teprve až v případě pracovního poměru o délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Dojde-li ke skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů zaměstnance, náleží zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku jeho průměrného výdělku, a to bez ohledu na délku jeho pracovního poměru.