„Klesající počet povinných vnímáme pozitivně, neukazují se žádné černé scénáře, jak se snaží některé organizace prezentovat. Určitě je třeba být opatrný v souvislosti s koronavirem, jehož dopady budou mít déletrvající efekt, ale je nutné k celé problematice přistupovat racionálně,“ říká prezident EKČR Vladimír Plášil.
Počet osob v exekuci klesl meziročně o 50 tisíc a celkový počet povinných je 736 425 lidí. Kromě poklesu lidí v exekuci si Česká republika vede velmi dobře i v počtu nezaměstnaných (nejnižší v EU). Z nového průzkumu Eurostatu vyplývá, že Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohroženi chudobou.
S ohledem na tato fakta i přes koronavirou krizi EKČR důrazně varuje před navrhováním opatření, která mají za cíl omezit vymahatelnost práva – ať už se jedná o moratorium na exekuce či omezování mobiliárních exekucí. Ty jsou často jediným nástrojem, jak se věřitel ke svým prostředkům může dostat. A právě na věřitele, a zejména ty drobné, můžou tato další omezení tvrdě dopadnout. Stát pak může vytvořit půdu pro to, aby se z věřitele stal dlužník, což je nepřípustné.
„Nová omezení exekucí jsou prokazatelně úmyslně zneužívána rozšiřující se skupinou povinných, kteří platit jednoduše nechtějí. Pokud stát bude tato omezení rozšiřovat, hrozí ztráta důvěry v právní stát a vrátíme se do devadesátých let, kdy se vymáhání bude řešit více inkasními agenturami či úplně jinými způsoby, včetně fyzického násilí apod.,“ říká prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.
Pravidelně se zvyšuje nezabavitelná částka, kterou nelze dlužníkovi postihnout srážkou ze mzdy, došlo k navýšení částky, jíž nelze postihnout přikázáním pohledávky z účtu, a navíc několikrát došlo k rozšíření výčtu tzv. nezabavitelných věcí, takže mobiliární exekuce se nikdy nemůže dotknout základních potřeb a běžného vybavení, naopak, týká se v podstatě zbytných a nadstandardních věcí. Pokud jde o nemovitosti, velká část populace zodpovědně hradí své závazky a nemovitosti nevlastní, proč má být naopak nedotknutelné vlastnictví nemovitosti u někoho, kdo své závazky, mnohdy úmyslně, nehradí? Na následujícím reálném příkladu si můžeme ukázat závažnost celého problému.
Neustálé oklešťování pravomocí soudních exekutorů, které by mělo podle pozměňovacích návrhů pokračovat např. v oblasti mobiliárních exekucí, dodává dlužníkům jistotu, že budou mít nadále k dispozici rozšiřující se paletu zákonných důvodů, proč své dluhy vůči věřitelům ignorovat.
„Mám pocit, že za každou další změnou stojí více populismus než záměr dluhovou problematiku řešit. Proto dlouhodobě navrhujeme ustanovení mezirezortní pracovní skupiny, která bude plně obeznámena se stávající situací a bude zastávat roli kvalifikovaného poradního orgánu v procesu legislativních změn,“ dodává Vladimír Plášil.