Znáte první československý mrakodrap, který přežil druhou světovou válku?

Dříve šlo o skvost nejmodernější architektury, dnes už je na něm výrazně patrný zub času. Když dělníci v roce 1934 dokončili dnešní dům Radost, tehdy sídlo Všeobecného penzijního ústavu, šlo s jeho 52 metry o nejvyšší budovu Československa. Odvaha architektů Havlíčka a Honzíka, kteří se při jeho návrhu postavili proti tehdejším regulím a zvyklostem, dala vzniknout jedinečné stavbě inspirované nejnovějšími trendy v architektuře a vybavené nejmodernější technikou.

Jak vypadá dnes?

Současný stav domu však není vůbec dobrý. „Některé části budovy jsou v havarijním stavu, jiné, za hranicí životnosti, jen těžce udržujeme v chodu. Většina rozvodů elektřiny je původní. Stejně tak i rozvody vody a kanalizace. Ikonická fasáda domu je poškozená a opadávají z ní obklady. Okna, která byla bývalými majiteli vyměněna před osmi lety, netěsní, přes střechu zatéká,“ vyjmenovává technické problémy Martin Louda.

A přestože prvorepubliková budova v současném stavu jen těžko hledá ekonomicky smysluplné využití, novým majitelům se z ní podařilo vytvořit kulturní centrum dolního Žižkova. Před koronavirovou pandemií v něm fungovalo jedinečné butikové kino a střešní bar, konaly se tam vernisáže a další kulturní akce.

Co bude s domem dál?

Aby dům mohl lidem sloužit dalších sto let, je nevyhnutelná jeho revitalizace. A jeho majitelé si to uvědomují. „Jakékoliv opravy domu musí proběhnout tak, aby byla zachována jeho architektonická hodnota a zároveň budova odpovídala všem dnešním požadavkům a normám. Například současná energetická náročnost domu je obrovská. Budova momentálně splňuje normy z doby kolaudace v roce 1934, což je dnes absolutně nedostatečné,“ dodává Martin Louda.

Všechny problémy má vyřešit rekonstrukce. Vítězný návrh studia QARTA architektura, které se mimo jiné podílelo na revitalizaci pražského Karlína, vzešel z architektonické soutěže a vybrala jej komise oborníků. Návrhu předcházel také detailní stavebně-historický průzkum, který trval téměř dva roky. „Historická hodnota stavby rekonstrukcí neutrpí. Proběhne restaurování konferenčních místností a vybraných vnitřních prostor a vertikálních komunikací, budou zachovány původní dispozice, proběhne důkladné restaurování a obnova pláště budovy“, vysvětluje architekt David Wittassek.

Je třeba jednat rychle!

Majitelé Radosti nechtějí dopustit, aby se funkcionalistický palác vylidnil, uzamkl a začal nevratně a rychle chátrat. Navrhují proto takovou rekonstrukci, která na jedné straně zachová všechny důležité a ikonické znaky domu, a zároveň umožní jeho plnohodnotné využití v 21. století. Z Radosti vznikne dům v centru dění, odpovídající potřebám a nárokům dneška – ať už jde o ekologickou šetrnost, jeho fungování nebo to, co vše nabídne svému okolí.

Po dlouhých letech chátrání tak čeká dům Radost budoucnost, kterou by si přáli i jeho autoři Honzík s Havlíčkem. V ní bude stavba otevřená lidem, pomůže zkultivovat své okolí a vytvoří plnohodnotnou a živou součást dolního Žižkova.

Publikováno na: