Průzkum mezi lékaři ukázal, jak moc očkují sami sebe i svoji rodinu

Co je pneumokok a jaká onemocnění může způsobit

Pneumokoková onemocnění způsobuje bakterie Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok. Tato onemocnění mohou být rozdělena jednak do kategorie neinvazivních (méně závažných), jako jsou infekce dýchacích cest, zánět středního ucha a zánět vedlejších nosních dutin, jednak invazivních infekcí. Invazivní infekce se projevují jako těžký zápal plic, otrava krve, zánět kosti, infekční artritida či zánět mozkových blan.

Covid-19 zvyšuje důležitost očkování

„Mezi laickou veřejností se šíří nerelevantní obavy z narušení imunity očkováním a zvýšeného rizika onemocnění nemocí covid-19. Očkovací látky nepoškozují imunitní systém. Naopak velmi cíleně jej stimulují k obraně proti některým závažným a život ohrožujícím infekčním onemocněním. Právě letos by mělo být očkováno proti pneumokoku a chřipce maximum lidí spadajících do rizikových skupin, jako jsou lidé nad 65 let, malé děti, chroničtí pacienti a lidé s oslabenou imunitou. Je to cesta, jak je možné předejít nežádoucím komplikacím už tak závažných onemocnění,“ vysvětluje prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Proti pneumokokovým infekcím je možné očkovat celoročně.

Jak se nechávají očkovat sami lékaři a co jejich rodiny

V naprosté většině (85 %) se dotazovaní praktičtí lékaři shodují na tom, že většina infekčních nemocí, kterým lze očkováním předcházet, je závažná. „Výsledky našeho průzkumu ukazují, že praktičtí lékaři považují očkování za důležité, důvěřují mu a snaží se jej aktivně doporučovat svým pacientům. Sami lékaři jsou nejčastěji očkováni proti sezonní chřipce (74 %), virové hepatitidě typu A (68 %), klíšťové meningoencefalitidě (58 %) či dávivému kašli (50 %),“ uvádí MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a odborný asistent Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. Proti pneumokokovým onemocněním je očkováno jen 27 % praktických lékařů. Důvodem nižší proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním je především pocit lékařů, že jsou na očkování ještě mladí, mají dobrou imunitu či se nepovažují za rizikovou skupinu. Jak je to s očkováním dětí dotazovaných lékařů? Podle výsledků průzkumu jsou děti lékařů ve věku do 18 let nejčastěji očkovány proti dávivému kašli a klíšťové meningoencefalitidě. Rodiče praktických lékařů jsou pak nejčastěji očkováni proti sezonní chřipce, invazivním pneumokokovým onemocněním a proti klíšťové meningoencefalitidě.

Pneumokoky neohrožují jen rizikové skupiny

Invazivní pneumokokové infekci (IPO) loni v České republice podle údajů Státního zdravotního ústavu čelilo 483 lidí. Nejrizikovější skupinou jsou lidé starší 65 let a malé děti do pěti let, u kterých byla v minulém roce zaznamenána nejvyšší nemocnost za posledních deset let. Nejpočetnější skupinou s vážným průběhem IPO byli v roce 2019 senioři starší 65 let, kterých bylo vloni 267, z toho jich bohužel 57 zemřelo. Ve věkové skupině 40–64 let bylo zjištěno 145 případů s invazivní pneumokokovou infekcí.  „Počty evidovaných nemocných se však týkají jen invazivních pneumokokových onemocnění, která jsou laboratorně potvrzená. V České republice každoročně například onemocní 80 000–150 000 lidí zápalem plic. 20 000 lidí je hospitalizováno a zhruba 3 000 Čechů na tuto nemoc zemře, aniž by se u každého jednotlivého pacienta zkoumalo, zda byl příčinou onemocnění právě pneumokok.  Reálná čísla pacientů s pneumokokovým onemocněním tedy mohou být vyšší než udávaných 483 případů za rok 2019,“ dodává MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy SZÚ.

PRV-2020.02.066