K autu bez škrábance bych byl podezřívavý, říká šéf Cebia

O tom, s čím se denně setkává a co je v oblasti podvodů nového, hovoří Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která provozuje systém AUTOTRACER pro kontrolu minulosti vozidel na www.zkontrolujsiauto.cz a která pomáhá už tři desítky let motoristům bojovat proti podvodným praktikám některých prodejců.

Vaší prací je odhalování podvodů, které se dějí při prodeji ojetých aut. Je něco, co vás v poslední době po tolika letech ještě překvapilo?

Pravdou je, že za ty roky, co se věnujeme prověřování historie ojetých vozidel, už mne skoro nic nepřekvapí. Ale na konci dubna nás kontaktoval pán, který zjistil, že místo půlročního vozu si koupil auto staré 3,5 roku, což samo o sobě mne opět nepřekvapí, ale to auto bylo totálně havarované ještě před začátkem plynutí záruční doby. Jednalo se pravděpodobně o předváděcí vůz.

Říkáte, že vás nepřekvapilo, že auto bylo o tři roky starší?

Nepřekvapilo, to se občas stává. Už jsme odhalili i auto starší o pět let. Pětina aut má v inzerci špatně uvedený datum výroby. Často místo něj prodejci uvádějí datum první registrace. Ačkoli ve většině případů bývá auto registrované ve stejném roce, kdy bylo vyrobeno, někdy může rozdíl činit i několik let. Tím, že prodejci neuvedou skutečný rok výroby, auto rychleji prodají a u novějších aut si mohou přijít až na 20–30 tisíc korun navíc. Uvádět datum první registrace je lákavé zejména u aut, která byla vyrobena na konci roku a registrována začátkem následujícího. Je ale také třeba dodat, že ne vždy zná skutečné datum výroby i prodejce. V technických průkazech totiž uvedené není, je v nich datum první registrace. Podobně se z technického průkazu nedozvíte, pro jakou zemi bylo auto vyrobeno. Bývá tam jen země, ze které bylo dovezeno. V té ale mohlo být účelově zaregistrované třeba jen na jediný den. V kopii technického průkazu už nemusí být uvedena ani ta. Země původu je tak jednou z věcí, kterou prodejci také často falšují.

Můžete být konkrétní?

Ano, podle naší analýzy více než 47 000 ojetých dovezených vozidel z inzerce má každé páté z nich špatně uvedený původ. To znamená, že ve skutečnosti pochází z jiné země, než tvrdí prodejce. Pozor by si lidé měli dávat zejména u aut, která mají deklarovaný německý, ale také český původ. Právě ty se nejčastěji falšují, vozy přitom pocházejí ze zemí jižní, jihovýchodní či východní Evropy, ale nezřídka také ze zemí mimo Evropu, jako je Omán, Spojené Arabské Emiráty, Jihoafrická republika, Curacao nebo třeba z Peru. Dá se říci, že auto může pocházet z jakékoli kouta na Zemi. Je důležité dodat, že zhruba 95 % aut bylo po léta provozováno v zemi výroby. Proto je důležité ji znát.

Když se bavíme o podvodech, s čím se aktuálně se tedy mohou kupující nejčastěji setkat?

Se zatajenými haváriemi. Realita je taková, že 99,45 % inzerátů na velkých portálech uvádí, že vozidlo nebylo havarované. Asi všichni chápeme, že to s realitou nemůže mít nic společného. Po havárii je zhruba každé čtvrté pětileté auto, v případě desetiletých je to už šest aut z deseti. Narazit na auto, u kterého prodejce přizná havárii, je vlastně docela rarita. Prodejci to často odůvodňují tím, že vůz byl poškozen, ale nikoli havarován. Jak ale specifikovat, co je havárie? Pro pojišťovnu je to každé poškození vozidla. Havarijní pojistku taky uplatníte na promáčknutý blatník, pro prodejce by to ale bylo poškození. Ať už to nazývají jakkoli, v každém případě by měli o tom zákazníka informovat.

Myslíte si, že by si český zákazník koupil auto, o kterém by věděl, že je havarované?

Pokud bych si já kupoval třeba desetileté či starší auto a nemělo na sobě ani škrábanec, byl bych hodně podezřívavý. Menší havárie nemusí být u auta problém, starší auta bez nějakého poškození jsou spíš raritou. Je však vždy důležité vědět, co se s autem stalo, jak bylo opraveno a zda splňuje požadavky na bezpečnost. A samozřejmě ho koupit za odpovídající cenu.

Aby se prodejci vyplatilo havarované auto prodat, tak asi oprava moc kvalitní nebude.

A to je problém. Opravy se často neprovádějí tak, jak stanovuje výrobce. Uvedu příklad – pokud máte např. Octavii a dojde k tomu, že explodují airbagy, jen výměna všech dílů s tím souvisejících bude v autorizovaném servisu stát minimálně 100 tisíc korun. Pokud zajdete na vrakoviště, nakoupíte to samé do 30 tisíc korun. Ale po takové opravě zůstává vždy otázka, jestli bude vozidlo stejně bezpečné. A ještě větším problémem je, že některá auta po havárii už airbagy vůbec nemají – tak se totiž dá ušetřit nejvíc. A zákazník to nepozná, většinu to asi ani nenapadne.

Jaký vliv měla pandemie koronaviru na podvody s auty? Autobazary byly po měsíce zavřené…

Došlo k výraznému omezení prodejů, omezil se individuální dovoz ojetých automobilů – to vše způsobilo, že nepoctivci zintenzivnili svoje nápady. Před začátkem pandemie se podíl aut se stočeným tachometrem pomalu snižoval. Během posledního roku však opět narůstá a podíl aut se stočeným tachometrem je aktuálně zhruba 35 %. Tachometry už se také nestáčejí jen o desítky či stovky tisíc km jednorázově, ale i o menší nájezdy, zato častěji. V době pandemie se také mnohem více setkáváme s tím, že má auto stočený tachometr a zároveň bylo například havarované. O havárii či poškození prodejce při osobní návštěvě zákazníka informuje, ale zatají mu stočený tachometr. Kupující díky přiznání havárie nemá podezření, že před ním prodávající ještě něco tají. Případně prodávající hned přizná menší poškození, ale zatají větší havárii a opět tím získá zákazníkovu důvěru. Problémem je, že kupující nyní často chtějí na pořízení vozu šetřit, ale nechtějí se přitom vzdát svých požadavků na stáří, počet najetých km a stav vozidla. Podvodní prodejci jim neférovými praktikami vycházejí vstříc.

Kdysi jste říkal, že je bezpečnější koupit si auto s českým původem. Stále to platí?

Ano, stále to platí do určité míry, protože k takovým vozům bývá zpravidla více informací o jejich historii. Neoplatí to už ale v takové míře, jako dříve. Určitý objem dat o vozech ze zahraničí máme dlouhodobě, loni v září jsme navíc získali dalších téměř 200 milionů dat od zahraničních pojišťoven o haváriích a najetých km a nová zahraniční data získáváme do systému každý měsíc. I o autě ze zahraničí tak lze dnes zjistit hodně informací.

Říkáte, že máte stovky milionů dat o autech se zahraničním původem. Kolik informací o ojetých autech už obsahuje váš systém AUTOTRACER, pokud do toho zahrneme i auta s českým původem?

Hodně přes miliardu a nová data nám stále přicházejí. Máme záznamy od pojišťoven, autobazarů a prodejců, autorizovaných i neautorizovaných servisů a pneuservisů, výrobců a importérů, policie, finančních institucí či inzertních a aukčních portálů z ČR i zahraničí. Můžete se dozvědět, zda nemá auto stočený tachometr, nebylo havarované či jaká vznikla škoda, jaký je skutečný rok jeho výroby a registrace, pro jakou zemi bylo vyrobeno, zda není kradené či zatížené leasingem, jakou má výbavu dle výrobce, zda, jak a za kolik bylo inzerované a případně lze vidět i jeho fotografie ať už jako bouraného auta, nebo nabízeného k inzerci.

Kde se dá podle vás koupit dobré auto a kde auto naopak nekupovat?

Dobré auto se dá koupit v podstatě kdekoli. Ani bych tak neříkal, kde nekupovat – byť obecně varujeme spíš před koupí od fyzických osob a známých, kde je důvěra prodávajícího často zneužita – ale spíš bych apeloval na prověření historie auta před jeho nákupem. Pokud je o něm k dispozici hodně informací a vše je v pořádku, pak je jedno, od koho auto kupujete. Nejméně rizikové jsou certifikované programy jednotlivých značek. Ale jak jsem již uvedl, dobré auto se dá koupit všude.

Přesto, kdybyste sháněl auto za 150 000 Kč, kam byste pro něj zašel? Certifikované programy nabízejí spíše mladší ojetiny.

Klidně do velkého či menšího autobazaru. Spousta lidí se autobazarů bojí, respektive se bojí, že je prodejce v autobazaru podvede a raději se poohlížejí po autech od individuálních prodejců nebo přímo od jejich majitelů. Nakonec je ale podvedou oni. Mají důvěru zákazníka, a platí to i v případech, kdy známý prodává auto svému známému či známému známého. V případě koupě ojetého auta se vyplatí být obezřetný a vždy si auto sám prověřit. Je to jediná cesta, jak se nenechat podvést.

Publikováno na: