„Dítě z ústavu vám úplně změní život,“ říká pěstounka, která dala domov chlapci s Downovým syndromem

Vůle pomáhat

Žena věděla, že má ještě dostatek sil se o někoho postarat, a při vzpomínce na své dětství jí bylo zřejmé, jakou cestou se chce vydat. Protože má jako učitelka dlouholetou zkušenost s prací s handicapovanými dětmi, přála si vzít do pěstounské péče právě dítě s postižením.

„Handicapované dítě je do pěstounské rodiny mnohem hůře umístitelné a náhradních rodičů se ne vždy dočká. O to více lásky, péče a pozornosti ale potřebuje. Byla jsem si jistá, že bych mu byla schopná tohle všechno dát,“ vysvětluje paní M.

Nejde o oběť

Jako žadatelka absolvovala povinná školení, kontroly, pohovory a testy. Během toho pozastavila své podnikání a nechala se zaměstnat v jednom velkém řetězci potravin, aby měla na vše více času. Za oběť to však nepovažuje. Vzít si dítě do péče byl její sen a věděla, že to její život v mnohém změní. Každý, kdo o pěstounské péči uvažuje, může získat více informací prostřednictvím tohoto kontaktního formuláře.

Po zhruba půl roce čekání obdržela zprávu, že pro ni úřad našel vhodné děťátko. Paní M. tak při první příležitosti vyrazila do ústavu, aby se tu seznámila se sedmiletým chlapcem s Downovým syndromem. Nejvíce se prý bála toho, jak ji chlapeček přijme, ale naštěstí si spolu už od prvního kontaktu sedli. Každá další návštěva ji v tom utvrzovala a po necelých dvou měsících se k ní chlapec konečně nastěhoval.

Nejdůležitější je přítomnost

Velkou podporu měla od dobrovolnice, která chlapce v ústavu pravidelně navštěvovala. Paní M. se s ní spřátelila a je ráda, že jsou stále v kontaktu. Pro chlapce je to totiž nejbližší osoba z dětství a vždy ji moc rád vidí.

Rodiče o chlapce nikdy nejevili zájem, pěstounskou péči nicméně podporovali a všem celou dobu vycházeli vstříc. Klouček situaci ohledně biologické rodiny nevnímá a nejdůležitější je pro něj přítomnost. A paní M. by ho za nic nevyměnila. „Dětí v dětských domovech je hodně. Přitom je spousta osamělých lidí, kteří mají možnost jim svou lásku věnovat.“

Opuštěné děti toho prý sice potřebují hodně, veškerou lásku a péči ale několikanásobně vrací. „Brouček, kterého si k sobě vezmete z ústavu vám úplně změní život a nastartuje jeho nový smysl.“

Pokud byste chtěli o pěstounské péči vědět více, můžete navštívit stránky novipestouni.cz, které zřídilo hlavní město Praha, nebo využít tento kontaktní formulář.