Jarní procházky dělají dobře tělu i duši. Kam se vydat?

Tak jako Kutná Hora vás dostane i její okolí. Prohlédněte si centrum města zapsaného na seznam UNESCO a pak se vydejte na jih k řece Vrchlici, ze které se nabízí jedinečný výhled na místní památky s chrámem svaté Barbory v čele. Od mostku v kutnohorské čtvrti V Hutích následujte červené značení, které vás provede malebným údolím říčky Vrchlice s mnoha přírodními zajímavostmi, romantickými zříceninami starých mlýnů i pozůstatky po starém dolování stříbra.

Lukáš Sochor

Rozkvetlé jarní údolí Vrchlice si při svých procházkách zamiloval Emil Frýda. Ten byl místními přírodními krásami natolik okouzlen, že se přejmenoval na Jaroslava Vrchlického a pod tímto pseudonymem vstoupil do české literatury 19. století. Spisovatelův reliéf je vytesán do pískovce na začátku údolí. Vrchlici si dále oblíbil i kutnohorský rodák Josef Kajetán Tyl. Nejspíš ho právě tato místa se zurčící vodou a šumícími bory na skalinách inspirovala k napsání textu písně Kde domov můj.

Středočeské hrady a zámky

S jarem se ze zimního spánku probouzejí i středočeské hrady a zámky. Královský Křivoklát, na kterém se natáčel nejeden film či pohádka, sice do hlubokého spánku nikdy neupadl, od dubna ho však můžete opět navštívit denně (kromě pondělí). Jeho celistvost, zachovalost, velikost a krása snadno navodí atmosféru starých královských (a pohádkových) časů. Vydejte se k němu pěšky z vlakové stanice Nižbor, u Berounky se napojte na červeně značenou lokální trasu poutní Svatojakubské cesty a dosytosti si užijte atmosféru hlubokých křivoklátských lesů. Malý kousek před cílem vystoupáte i na vyhlídku Paraplíčko. Pak už budete obdivovat velkolepé opevněné sídlo, které vzniklo již za vlády krále Přemysla Otakara II. s monumentální Velkou válcovou věží, loveckými sbírkami, kaplí, úžasnými sály a spoustou zajímavostí.

Další inspiraci nejen k jarním procházkám hledejte zde

Publikováno na: