Těžká jsou rána cestovatelova, říká Petr Jan Juračka

Petr Jan Juračka je fotograf, vědec, cestovatel a hlavně člověk, který jde do všeho ne na 100, ale minimálně na 110 %. Jak poznáte sami při čtení jeho knihy, někdy zvládá věci, kterým se sám trochu diví. Například dostat výškovou nemoc ve výšce tři tisíce metrů nad mořem…

Petra Jana Juračku je úplně nejlepší poznat osobně. Během zhruba prvních tří minut Vás stihne přesvědčit o tom, jak pozitivní a energický je to člověk, jak dokáže energii vyzařovat a taky o tom, že je maličko blázen, což o sobě sám rád říká.

Kniha věrným obrazem

Pokud ale nemáte tu možnost, 18. září vychází kniha, která Petrovu osobnost zrcadlí tak dobře, že je to zážitek blízký osobnímu setkání. A také vás na 100 % utvrdí v tom, že Petra poznat chcete. Jako úplně první si můžete přečíst úryvek z finální podoby knihy:

Byla noc, venku zuřila bouřka a blesky šlehaly kolem nás do hřebene co pár minut. Stan, co měl již hlavní slávu pár let za sebou, se klepal a prohýbal pod přívalem krup, sténal, ale statečně držel a občas jsme ho drželi na oplátku my. Hlava mě bolela čím dál tím víc.


Dva Petrovy nejčastější pracovní nástroje – fotoaparát a dron, zde vyfocen jeden druhým, přímo na K2, druhé nejvyšší hoře světa.


„Mirku, nemáš brufen?“ zeptal jsem se o pár let zkušenějšího parťáka, ale jak se ukázalo, je i po letech cestování stejně chaotickým zoufalcem jako já. „Lékárničku jsem nechal v autě, leč nezoufej. Mám tu krabičku poslední záchrany, pionýre, ibáček by tam být mohl, pokud jsem jej již v minulosti nepotřeboval,“ odvětila vlasatá silueta a začala se přehrabovat v batohu.

Vzhledem k tomu, že Mirek i já sdílíme na cestách v domorodé společnosti jistou přilnavost k místnímu vínu, pivu a vlastně ke všemu cizokrajnému, co obsahuje alkohol, šance na to, že najde nějaký zapomenutý brufen v cestovní kapsičce, sice byla, leč nebyla velká. Těžká jsou někdy rána cestovatelova. „Tak pánko, mám tu akorát sluchátka do MP3, rychlou paměťovou kartu o kapacitě 32GB a šprcku,“ zněl verdikt. Otočil jsem se a zoufal si dál. Třeba zítra nebude pršet. Chcalo ale příšerně. Celou noc až do podvečera druhého dne. Vím to, oka jsem nezamhouřil v noci ani ve dne.

Křest proběhne v září v kině Royal

Mimochodem, když jsem doma po příjezdu z Afriky vybaloval, vysypával jsem obsahy kapes batohu na zem. Přímo před nohama mé ženy tak přistála nejenom kupa špinavého prádla, ale i onen kondom z Mirkovy kápézetky. Zpětně se mi přiznal, že mi ho tam ten holomek přibalil, aby prý bylo doma veselo. Bylo. Nevěřili byste, jak je někdy těžké vysvětlit, že se prezervativ používá i jako skvělá ochrana mobilního telefonu do deště.

Těšíte se, až dostanete šanci přečíst si celý Petrův příběh? Knihu Petr oficiálně představí 18. září během slavnostního křtu v pražském kině Royal, její výtisk si ale můžete zajistit už nyní v předprodeji.